Církevní svatba
Církevní svatba je chápána o mnoho důležitěji než normální občanské svatbě. Křesťané ctí zásadu: “Co Bůh spojil, člověk nerozděluj!”. Proto se do církevního sňatku vstupuje pouze jednou, protože manželství je na doživotí. Jsou zde výjimky v případě úmrtí jednoho z manželů nebo specifické okolnosti, které jsou však prozkoumávány. Například u Římskokatolické církve smí být takováto výjimka udělena jen Papežem.
Snoubenci uzavření manželství prohlašují před církevním orgánem, která musí být registrována na Ministerstvu vnitra ČR. Prohlášení se dělá před osobou s církevním pověřením.
Svatba se koná na místě určeném církví. Většinou je to kostel, ale může se konat ve sborovně či modlitebně. Podle zákona je možná výjimka vzít se na jakémkoli místě, když jeden ze snoubenců umírá.
Snoubenci jsou povinni oddávajícímu předložit osvědčení, které vydává matriční úřad. Toto osvědčení dokazuje, že, se splnili všechny zákonné náležitosti. Nesmí být starší než 3 měsíce.
Nejvíce sňatků se uskutečňuje v Římskokatolické církvi. Velký rozdíl oproti normální svatbě jsou setkání svatebčanů s farářem. Nejčastěji těchto schůzek bývá šest.
V případě, že věřící je jen jeden ze snoubenců, ale přesto by chtěli církevní svatbu, je to možné jen po souhlasu biskupa.
